Konec stočených tachometrů u ojetin?
08.10.2018
Od 1. října začíná platit novela silničního zákona, která mimo jiné ukládá pokutu až půl milionu tomu, kdo úmyslně změní počet najetých kilometrů u ojetého automobilu. Změna v zákoně cílí hlavně na ty společnosti, které manipulují s tachometry u ojetin opakovaně a za úplatu. Omlazení vozu totiž může zvýšit jeho cenu o několik desítek tisíc korun.
Jak se stáčí kilometry
Při prodeji vozidel se děje mnoho nekalostí, nejčastější z nich je stáčení kilometrů na počítadle ujeté vzdálenosti u starších vozů. Potenciální kupci totiž hledají vůz s co nejmenším nájezdem za co nejnižší cenu.
Samotné stočení je celkem jednoduchou záležitostí. K tomu, aby prodejce upravil číslo na palubní desce, mu stačí šikovný technik, notebook s programem na úpravu kilometrů, který je dnes už volně ke stažení na internetu, a kabel za pár korun. Zpočátku program sloužil
k opravám automobilů. Některé starší vozy totiž měly problémy s budíky, které se často řešily jejich výměnou. Proto bylo nutné po opravě nastavit původní hodnoty. Jak už to u drahých programů bývá, někomu se podařilo prolomit jeho zabezpečení, program upravit a dát k dispozici.
Novější vozy mají počet najetých kilometrů uložen kromě budíků i v různých řídících jednotkách, změna stavu tachometru je proto složitější, nikoliv však nereálná.
Pokuta až půl milionu
Kromě zmíněné půlmilionové pokuty za stočení kilometrů zavádí novela další sankce. Nevystaví-li mechanik při opravě auta zápis o výměně nebo resetu tachometru a majitel vozu ho tudíž neobdrží, hrozí mu pokuta až 50 tisíc.
Provozovateli vozu pak hrozí peněžitý trest ve výši 10 tisíc v případě, že protokol nepředloží při další evidenční kontrole.
Do budoucna počítá ministerstvo dopravy s úpravou informačního systému STK. Ta by měla automaticky upozorňovat na ty případy, kdy je při kontrole zjištěn jiný stav tachometru než na kontrole předchozí.
Méně i o sto tisíc
Podle sdružení Asociace obchodu s ojetými automobily má při prodeji ponížený tachometr až 40 procent ojetin. V průměru je jim z displeje smazáno 115 tisíc kilometrů a průměrná cena u takto upraveného vozu je vyšší o necelých 23 tisíc korun. Celkem jsou pak kupující okradeni o 6 miliard korun.
Tato nekalá praktika se ale netýká jen České republiky. Problémem se zabývají ve všech státech napříč Evropou. Třeba Němci odhadují, že je u nich stočená každá třetí ojetina a škodu vyčíslili rovněž na 6 miliard, ovšem v jejich případě eur, mluvíme tedy o zhruba 150 miliardách korun. Z Německa se k nám přitom dováží nejvíce aut.
Nejde jen o cenu
Nejen cena je hlavním důvodem, proč trestat podvody s auty. Podle počtu kilometrů svítících na displeji se řídí i pravidelné servisní prohlídky a výměny některých dílů.
Příkladem budiž rozvody u automobilu, u kterého výrobce uvádí interval pro jejich výměnu po najetí 160 tisíc kilometrů. Po najetí 315 tisíc kilometrů pak vůz majitel stočí na 170 tisíc a prodá bez servisní knížky. Nový majitel nemá o stočení ani potuchy, rozvodový řemen by mu měl sloužit ještě 150 tisíc kilometrů. Ve skutečnosti už ale dosluhuje, může se přetrhnout a poškodit motor.
Zda vysoké pokuty za stáčení kilometrů povedou k vymýcení tohoto nešvaru se zatím nedá odhadnout. I jen tím, že snížíme poptávku po ojetých vozech s co nejnižším nájezdem ve prospěch těch s vyšším, ale za to v dobrém technickém stavu, ho alespoň trochu omezíme.
