Proč vznikne na silnici kolona, i když k tomu není důvod?

17.07.2018

Právě se řadíte na konec kolony a v duchu už přemýšlíte, jak moc vás celá dopravní situace zdrží. Po chvíli čekání si představujete všechny možné scénáře, ale najednou se auta rozjíždí, a vy zjišťujete, že nedošlo k žádné dopravní nehodě a ani zde není uzavírka nebo jiné omezení. Právě jste se stali součástí bezdůvodné kolony.

Byť se to může zdát jako marginální problém, vznikem kolon bez zjevné příčiny se zabývají i vědci. Podle jejich závěrů je důvodem pro vznik těchto kolon chování řidičů, jejich nepozornost a neschopnost držet konstantní rychlost. Pro test zvolili vozidlo s přívěsem, který při jízdě nechali lehce vychýlit do protijedoucího pruhu. Jel-li v tomto pruhu jako první řidič bez zkušeností nebo řidič méně schopný, který se lekl a tudíž najednou sešlápl brzdu, řidiči za ním museli zpomalovat postupně víc, až došlo k vytvoření kolony. Vědci dále uvádějí, že podmínkou pro vytvoření dopravní zácpy je potom hustota alespoň 15 aut na kilometr.

Vznik bezdůvodných kolon na silnicích

Za kolony mohou sami řidiči

Dalším z faktorů ovlivňující vznik kolon je chování řidičů. Mezi původce řadíme řidiče buď příliš agresivní, nebo naopak řidiče přehnaně opatrné. První z nich zapříčiní kolonu jízdou stylem brzda plyn, druzí zase jízdou příliš pomalou.
Za dopravní zácpu mohou i reakce řidičů. Někteří z nich nejsou schopni předvídat nebo řeší dopravní situaci na poslední chvíli, jak jinak než použitím brzd. I zde dochází k řetězové reakci, kdy každý další řidič brzdí čím dál tím víc, až jeden z nich nakonec musí zastavit úplně.

Základem je plynulá jízda

Řešením není, jak by se mohlo zdát, snížení maximální povolené rychlosti. Předcházet vzniku těchto kolon lze hlavně jízdou plynulou. To znamená snažit se jet konstantní rychlostí, přehnaně nezrychlovat ani zničehonic nezpomalovat. S tím souvisí i potřeba dodržovat bezpečnou vzdálenost mezi vozidly a zajistit si tak dostatek času na reakci.

Samostatnou kapitolou je potom schopnost řidičů správně zipovat, čili střídavě se řadit při měnícím se počtu pruhů. Opět je důležité dodržovat stálou rychlost, dbát na střídání a co nejdéle se držet v končícím pruhu.

Jízda budoucnosti

V dokonalém světě, kde mají všichni řidiči naprosto stejné reakce, by ke vzniku kolon nedocházelo. Už dnes se na silnicích testují tzv. autonomní vozy, čili vozy bez řidiče. Pokud půjdeme ještě dál a umožníme jim mezi sebou komunikovat, teoreticky bychom se tak mohli obejít bez semaforů, křižovatek nebo dopravních značek. Automobily by si mezi sebou samy řekly, kdy mohou jet a kdy ne, kdy zrychlí nebo naopak zpomalí. Jízda by byla mnohem plynulejší a kolony by tudíž neměly šanci vzniknout. Na to si ale ještě budeme muset počkat.