Druhy blesků – znáte je všechny?

06.08.2018

Pro letní počasí jsou charakteristické nejen sluneční paprsky a vysoké teploty, ale také bouřky. Ty obvykle provázejí silné elektrostatické výboje, doprovázené emisí světla – jednoduše řečeno blesky. V každém okamžiku proběhnou nad Zemí asi dva tisíce bouřek, v každé vteřině oblohu rozsvítí zhruba stovka blesků. Podíváte-li se během bouřky na oblohu, všimnete si, že každý blesk je jiný. Blesky nabývají nejrůznějších tvarů a rozměrů, některé jsou méně intenzivní, jiné trvají i několik vteřin. Meteorologové proto rozlišují několik typů blesků.

Není blesk jako blesk

Čárový blesk je dlouhý elektrický výboj, ke kterému dochází mezi mrakem a zemí nebo mezi dvěma mraky. Jak název napovídá, čárový blesk má tvar jasně svítící jediné čáry, lomené nebo klikaté. Čárový blesk mívá bílou barvu, může však nabývat i barvy žluté, modré nebo červené. Téměř vždy ho doprovází hřmění.

Není blesk jako blesk – druhy blesků

Rozvětvený blesk je opakem blesku čárového. Na rozdíl od čárového blesku se výboj rozvětveného blesku rozpadá do mnoha větví, což bývá dobře viditelné. Jen malé procento větví se dotkne země, většina z nich skončí v atmosféře.

Rozvětvený blesk

Plošný blesk vzniká, když elektrický náboj mezi dvěma mraky není dostatečný k tomu, aby vznikl klasický čárový blesk. Vznikne proto pouze doutnavý výboj a není slyšet hřmění. Na obloze uvidíte plošný blesk jako rozptýlený světelný záblesk – vypadá to, jako by vzplanul celý mrak, nebo se ostře vyrýsuje jeho obrys.

Perlový blesk, někdy nazývaný také jako růžencový, se na obloze objevuje pouze ojediněle, zato však v porovnání s ostatními typy blesků trvá nejdéle. Skládá se z jednotlivých svítících kulatých těles, která leží na jedné čáře, podobně jako perly na šňůrce nebo kuličky na růženci. Svítící „kuličky“ blesku se objeví najednou, ale vybuchují a mizí postupně, jedna po druhé, a to za hlasitého zvukového efektu.

Stuhový blesk se podobně jako perlový blesk objevuje velmi zřídka. Tvoří jej několik za sebou následujících rovnoběžných výbojů. Kanál blesku je velmi široký, tím pádem je tedy stuhový blesk velmi dobře viditelný.

Kulový blesk je vzácnou formou blesku, proto také nebyl jeho princip a vznik dosud zcela jasně vysvětlen. Jedná se o plazmový útvar ve tvaru koule o průměru obvykle 10 – 20 cm. Mívá oranžovou, žlutou nebo červenou barvu, výjimečně i zelenou nebo fialovou. Trvá vteřiny nebo desítky vteřin a pohybuje se ve výšce několika metrů nad zemí. Na rozdíl od ostatních typů blesku může kulový blesk vzniknout i za jasného počasí.

Pozitivní a negativní blesky

Blesky lze rozdělit také na blesky negativní, kterých je většina (více než 95 % všech blesků), a mnohem vzácnější, zato však nebezpečnější blesky pozitivní. Při negativním blesku se neutralizuje negativní elektrický náboj mraku, pozitivní blesk se tvoří při vybití pozitivního náboje mraku. Pozitivní blesky jsou velmi nebezpečné kvůli své síle – mohou být až desetkrát silnější než blesky negativní, mohou trvat až desetkrát déle, navíc mohou udeřit i několik kilometrů od mraku.

Nebezpečí pro nemovitosti a domácnosti

Nejnebezpečnější jsou blesky pozitivní a blesky kulové. Ale i úder „obyčejného“ čárového nebo rozvětveného blesku může být nebezpečný jak pro člověka, tak například pro vaši nemovitost. Blesk může do domu udeřit přímo, nebo může skrze elektrickou síť poškodit elektroniku a elektrospotřebiče uvnitř domu. Jak se proti těmto rizikům chránit, jsme popsali v samostatném článku. Pro všechny případy se rovněž vyplatí mít sjednané pojištění nemovitosti a domácnosti.