Částicový filtr už není výsadou jenom dieselových aut. Jak s ním žít

25.11.2020

Filtr pevných částic DPF (z anglického Diesel Particulate Filter) případně FAP je od emisní normy Euro 5 povinnou součástí naftových motorů. Částicový filtr opravdu dovede vylepšovat vzduch vypouštěný automobily. DPF dovede zachycovat pevné částice – velice malé částečky, které jsou karcinogenní. A nově jej najdete také v benzínových motorech.

Kvalitní DPF obsahuje komponenty z drahých kovů včetně platiny a paladia, které zajišťují maximální efektivitu čištění spalin prostřednictvím katalyticky-redukční reakce. Vložku filtru tvoří struktura z karbidu křemíku, vnější část DPF filtrů je vyrobena z nerezavějící oceli. Naštěstí trvale klesá jejich cena, takže kvalitní nový částicový filtr lze pro běžné automobily koupit kolem již od cca 15 tisíc korun.

Konečně tak snad končí doba, kdy méně inteligentní motoristé, kterým je jedno, že jejich auto vypouští do vzduchu černé oblaky rakovinotvorných sazí, ušetří pár tisíc korun. Navíc, nově na STK auta bez filtrů neprojdou emisním testem (pakliže tam nemáte známého, kterému dáte všimné). I tak stále po Česku jezdí desítky tisíc dieselů s vykuchanými DPF a mikročástice, které lidský nos nedovede zachytit pak putují až do plicních sklípků. Co je důležité: policie nově může automobil bez DPF zabavit malý technický průkaz.

DPF je tedy účinný pomocník, který reálně zlepšuje vzduch ve městech. Zejména v případě dieselových motorů je ale nutné nejezdit jenom po městě, kde se motor pořádně neohřeje a regenerace filtru neproběhne. Zanesený filtr navíc zvyšuje kouřivost a snižuje výkon motoru.

Ideální je, pokud s autem vybaveným DFP jedete alespoň 1x do měsíce (nebo alespoň každých 500 kilometrů) delší trasu. Stačí 50 kilometrů, ale ideální, respektive nutné je jet po dálnici – když pojedete rychlostí 120 km/h nebo vyšší, za pět minut se částicový filtr vypálí a vy máte na pár týdnů „pokoj“. V tu chvíli došlo k pasivní regeneraci, kdy vysoké teploty (kolem 600 stupňů Celsia) ve výfuku samočinně spálila saze.

Filtr pevných částic – označuje se zkratkou DPF, případně FAP nebo OPF (německé automobilky)

V zásadě existují dva druhy filtrů pevných částic – s aditivy, bez aditiv a s dodatečným vstřikem (Ford, Toyota, Dacia). Druhá varianta je dnes běžnější, tu první pak často využívají modely od skupiny PSA (Peugeot Citroën). Aditivum je potřeba dolévat, životnost těchto filtrů je zhruba 180 – 240 tisíc kilometrů. Výhodou je, že regenerace se může spustit i při nižších rychlostech, respektive nižších teplotách ve výfukovém potrubí.

Spočítejte si rychle povinné ručení


Částicové filtry bez aditiva mají životnost ještě vyšší, je ale nutné pravidelně jezdit vyššími rychlostmi, kdy dojde k regeneraci. Ta spočívá ve stříknutí nafty do výfuku, čímž dojde ke zvýšení teploty a vypálení sazí. Problémem je nedokončená regenerace (krátký úsek ujetý na dálnici, nízká rychlost), kdy se filtr zanáší, což snižuje jeho životnost.

Filtry DPF lze nechat profesionálně vyčistit (přijde to na zhruba 5 000 korun u dieselového motoru), případně vyměnit. U běžných automobilů může nový částicový filtr stát kolem 15 tisíc, majitelé některých starších ojetin ale zaplatí klidně pětinásobek. Na to je potřeba dávat velký pozor při nákupu auta v bazaru – majitelé se takto rádi zbavují vozidel, kde už ekonomická náročnost výměny obvykle nedává smysl.

Zdroj fotografií: Škoda Auto