Řidiči podceňují kontrolu zraku
11.05.2018
Až 80 % všech informací přijímáme zrakem, který je tím pádem naším nejdůležitějším smyslem. Zejména za volantem by naše oči měly pracovat perfektně. Musí spolehlivě zvládat vidění na blízko i na dálku, prostorové vidění i vidění za tmy při současném oslnění světlomety ostatních aut. Testy zraku řidičů však opakovaně ukazují, že spousta českých řidičů špatně vidí, aniž by to tušili a svou zrakovou vadu nějakým způsobem řešili.
Kolik je na silnicích „slepých vrahů“?
Na problematiku špatného vidění řidičů upozorňuje projekt Slepí vrazi, jehož partnery jsou Autoklub ČR a BESIP. V rámci této osvětové kampaně proběhlo v loňském roce v Česku i na Slovensku měření zraku řidičů, kterého se zúčastnilo celkem 2 880 lidí. Toto jsou některá zjištění:
- pouze 25 % řidičů má zrak v pořádku
- 58 % řidičů si myslí, že má dobrý zrak
- 71 % řidičů ve skutečnosti potřebuje korekci zraku
- 74 % řidičů nebylo za poslední rok na kontrole zraku
- 40 % řidičů bylo na kontrole zraku před 5 či více lety
- 8 % řidičů by kvůli špatnému zraku vůbec nemělo řídit
Spočítejte si rychle povinné ručení
Nejčastější oční vady
Problémem je především to, že řidiči o své zrakové vadě často neví. Zrak se totiž zhoršuje postupně, takže je celkem snadné si na něj postupně zvyknout. Špatný zrak navíc ani nebolí, nic nás tedy nenutí dojít si k lékaři. Ani ti, kteří již brýle nosí, nemusí mít vyhráno a nemusí vidět perfektně – je možné, že s odstupem času nejsou naměřené dioptrie již dostačující.
Nejčastějšími vadami, které zatěžují zrak řidičů, jsou:
- Krátkozrakost. Při řízení se projevuje tak, že řidič pozdě vidí a pozdě reaguje na vzdálenější věci (ostatní auta, překážky na vozovce, směrové cedule apod.).
- Dalekozrakost. Řidič nevidí ostře, se zpožděním reaguje na ostatní vozidla, má potíže se čtením směrových cedulí. Navíc neustálým zaostřováním dochází k únavě a k bolestem hlavy.
- Astigmatismus. Zdá se, že řidič vidí ostře, ale může se stát, že při rychlém pohledu zaměňuje tvary. Při řízení může mít tato vada za následek problémy s odhadem vzdálenosti.
- Šilhání. Řidič, který šilhá, může mít problém s odhadem vzdálenosti a s prostorovou orientací. Při pohledu do zpětného zrcátka může dokonce vidět dvojitě.
- Vetchozrakost. Řidič přestává dobře vidět na blízko, má tedy problém se čtením údajů na přístrojové desce nebo na navigaci. Může mít také problém s přeostřením na dálku.
Kdy k lékaři?
Současná legislativa ukládá řidičům (kromě profesionálních, kteří chodí na lékařské prohlídky častěji) navštívit lékaře pouze při žádosti o vydání řidičského průkazu a následně až ve věku 65 let. Chodit na pravidelné prohlídky k očnímu lékaři by však mělo být v zájmu každého z nás, a to alespoň jednou za dva roky, ideálně ovšem každý rok. Netýká se to pouze starších řidičů – zrak se může zhoršovat i v mladším věku. Jde přece o bezpečnost nás všech.
