Dálniční síť v České republice

26.09.2018

Na našem území mohou řidiči využívat zatím necelých 1 240 kilometrů dálnic. Původně se počítalo s dokončením základní dálniční sítě spojující největší města a hraniční přechody na hlavních tazích do zahraničí v roce 2010. I když se toto téma objevuje v programu snad všech politických stran, novým nejbližším termínem pro dohotovení sítě je rok 2050.

Dálniční síť v ČR

Jak to všechno začalo

První konkrétní návrhy zbudovat na tehdejším území Československa dálnice se objevují už v roce 1935. Jednalo se o projekt spojující Plzeň a Košice. Druhý záměr pak plánoval propojení měst Cheb a Chrust na dnešní Zakarpatské Ukrajině. Ani jedna z těchto myšlenek se ale neujala.
Podepsáním Mnichovské dohody v září 1938 přišlo Československo o část svého území, a když byl v březnu 1939 vyhlášen samostatný Slovenský štát, omezila se příprava výstavby dálnic finálně jen na území Čech, Moravy a Slezska.
Během válečných let skutečně došlo k vybudování několika kilometrů dálnic, válka si ale žádala své a na dokončení úseků nakonec nebyl dostatek materiálu.
Suma sumárum bylo na našem území po skončení druhé světové rozestavěno necelých 190 kilometrů dálnic, mimo jiné i několik kilometrů dálnice Praha – Brno – slovenská hranice, dnešní D1.
K dalšímu boomu ve výstavbě došlo vlivem politických událostí až koncem šedesátých let minulého století. V roce 1971 byl zprovozněn úsek mezi Prahou a Mirošovicemi a v roce 1980 pak slavnostně otevřena dálnice z Prahy do Brna.

Jak to vypadá dnes

Celková délka již naplánované dálniční sítě je zhruba 2 130 kilometrů, zrealizováno je zatím necelých 1 240 kilometrů. Hustota dálnic v ČR je tedy přibližně 15 km na 1 000 km². Oproti zemím se srovnatelnou hustotou obyvatel o něco zaostáváme. Po dostavění navržené dálniční sítě bychom se pak hustotou 27,5 km dálnic na 1 000 km² vyrovnali Slovinsku, například Německu se s jeho necelými 35 kilometry ale nepřiblížíme.

Datum úplného dokončení je však stále v nedohlednu. Hlavním problém zřejmě není
v samotné výstavbě, ale už v přípravě staveb, která je spojená hlavně v získávání územních rozhodnutí a stavebních povolení. Na vině je jak neustálé odvolávání účastníků stavebního řízení, tak i řešení situace ohledně chráněných druhů rostlin a živočichů a zdlouhavá vyjednávání s vlastníky pozemků.

Dálnice v ČR

Výhled do budoucna

Přestože není základní dálniční síť ani po tolika letech dokončena, plánuje stát již nyní výstavbu dalších stovek kilometrů. Naskýtá se otázka, zda je to rozumné, vezmeme-li v potaz, že velká část již fungujících kilometrů dálnic je ve špatném stavu a rychlost výstavby nových úseků probíhá podle šetření Nejvyššího kontrolního úřadu tempem 16 kilometrů za rok. Na druhou stranu s ekonomickým růstem se bude zvyšovat kamionová i osobní doprava a do budoucna tak bude potřeba vymyslet náhradní trasy, odlehčit pražskému okruhu a spojit obvodové regiony.

Oproti současné dálniční síti, která většinou končí nebo začíná v Praze, by nové dálnice měly obkroužit Českou republiku. Propojily by krajská města Karlovy Vary, České Budějovice a Brno, na severu potom Ústí nad Labem, Liberec a Hradec Králové. Řidiči by tak již nemuseli volit alternativní trasy po silnicích I. třídy. Kdy by se ale mělo s výstavbou začít je ve hvězdách. Jen dokončení stávající dálniční sítě je práce na minimálně 20 až 30 let.

Mapa Silniční a dálniční síť v ČR převzata z www.rsd.cz.