Pražský tunel Blanka a další české silniční tunely

03.10.2019

Silniční tunely byly v České republice stavěny stejně jako jejich příbuzní – starší železniční tunely z toho důvodu, aby protínaly krajinné nerovnosti a zmenšily tak délku obtížnost výstavby komunikace, v některých případech i náklady na výstavbu. Česká republika ale nemá Alpy a jiné velehory, příliš dlouhé tunely zde až na výjimku nenajdete. Železniční tunely byly raženy a budovány od počátku stavby železniční sítě v polovině 19. století. Oproti tomu stavba silničních tunelů odstartovala až ve 30. letech 20. století Vyšehradským (nejstarší 35 metrů dlouhý tunel skrz Vyšehradskou skálu z roku 1904), Sečským (36,5 metrů dlouhý pod zříceninou Vildštejna u Sečské hráze) a Kokořínským (23,7 metrů) tunelem.

Tunelový komplex Blanka a další tunely v ČR

Tunel Blanka

Komplex tří na sebe navazujících tunelů tvoří nejdelší silniční tunel v České republice. Výstavba dálničních tunelů a tunelů na městských rychlostních komunikacích začala v Čechách v polovině 90. let minulého století jako reakce na podporu trvale udržitelného rozvoje formou ochrany životního prostředí (zachování zeleně, zkrácení komunikace apod.).
Historie, ekonomické a politické machinace
Začátek stavebních pracích se datuje do roku 2007 po 12 letech administrativních, technických a smluvních příprav. Podle původního plánu měla být dokončena a otevřena na konci roku 2011. Díky mnoha faktorům přispívajícím zpoždění stavebních prací byla otevřena až 19.9.2015.

Důvody zpoždění výstavby:

  • komplikovaný výkup pozemků a zdlouhavý proces k získání stavebního povolení
  • ekonomická krize v roce 2009, kdy město jako hlavní investor neplnilo finanční závazky vůči stavební firmě Metrostav
  • primátor Tomáš Hudeček podal k soudu stížnost na tunel Blanka jako na černou stavbu v roce 2013, soud rozhodl o opaku v roce 2014 a nařídil pokračování stavby a uhrazení dlužné částky 4 miliardy korun stavební firmě
  • v roce 2015 se musely vyměnit kabely, které byly poškozeny přívalovými dešti

Podmínkou stavebního povolení pro Tunel Blanka bylo dokončení severozápadní části městského obchvatu a vzhledem k nesplnění této podmínky je tedy Blanka pouze ve zkušebním provozu, nemohla být řádně zkolaudována.

Tunelový komplex Blanka se skládá ze tří částí:

  • Brusnický tunel – 1 405 metrů, Malovanka – Prašný most
  • Dejvický tunel – 1 007 metrů, Prašný most – Letná
  • Bubenečský tunel – 3 090 metrů, Letná – Pelc – Tyrolka

Blanka se se svou délkou 5 502 metrů pyšní titulem nejdelšího silničního tunelu v ČR a nejdelšího městského tunelu v Evropě. Plánované náklady cca 21 miliard byly více než dvojnásobně překročeny.

Další silniční tunely

Letenský tunel

Jeden z nejznámějších tunelů byl vyražen v roce 1953 pod Letnou. Tunel je o něco málo delší než 423 metrů a výškový rozdíl na obou stranách je 33 metrů. Stavba tunelu trvala 4 roky a mezi lety 2002 – 2003 prošel rekonstrukcí.

Těšnovský tunel

Tunel spojuje nábřeží Ludvíka Svobody na Praze 1 s Rohanským nábřežím v Karlíně (Praha 8). Je dlouhý 360 metrů a byl otevřen v roce 1980. Vzhledem k jeho poloze v blízkosti tehdejšího sídla Komunistické strany byl přezdíván Husákovo ticho.

Pekařova brána

S délkou 4 metry se Pekařova brána dostala na první příčku titulem nejkratší tunel v Čechách. Tato skalní brána vznikla při stavbě silnice, při které stavitelé narazili na pískovcovou skálu. Je pojmenovaná po turistické stezce (z hradu Kost na hrad Valdštejn), která získala jméno po historikovi Josefu Pekařovi, jenž vydal Knihu o Kosti. Nachází se u obce Vyskeř (okres Semily).

Radejčín a Prackovice

Tunel Radejčín (620 metrů) a Prackovice (270 metrů) na dálnici D8 na úseku Lovosice – Řehlovice jsou nejmladšími tunely v ČR. Část dálnice prochází chráněnou krajinnou oblastí České středohoří. Oba tunely mají dva oddělené jednosměrné tubusy.

Panenská

Druhý nejdelší tunel po Bubenečském tunelu se nachází na dálnici D8 mezi Trmicemi (Ústecký kraj) a státní hranicí České republiky s Německem.Tunel byl uveden do provozu v roce 2006 a vede pod částí Krušných hor. Tunel byl stavěn mezi lety 2003 – 2006 a je to nejdelší dálniční tunel v ČR. Dvěmi oddělenými tubusy vede vždy dvouproudá komunikace. Cena za stavbu včetně části dálnice byla 4,2 miliardy korun.

Maximální povolená rychlost v tunelu je podle normy ČSN 73 7507 80 km/h.

Zdroj obrázku:
Vjezd do Tunelu Blanka, Troja: Wikimedia Commons, autor: Zajíc